Hasil untuk "History of Northern Europe. Scandinavia"

John Hines

Pavlína Hilscherová

Zuzanna Czerwonka-Wajda

Åsmund Svendsen, Ine Fintland, Knut Grove et al.

Stina Teilmann-Lock

Per Esben Myren-Svelstad

The article presents an analysis of Urd by Ruth Lillegraven and Heime mellom istidene by Guri Sørumgård Botheim. These two works of poetry are studied from an ecocritical perspective primarily inspired by Timothy Morton’s concept of dark ecology and Timothy Clark’s idea of the Anthropocene. The main focus of the analysis is how the poems depict feelings of familiarity between modern humans, their ancestors, and their surroundings. In the discussion, particular attention is paid to the gendered aspects of familial melancholy. In this way, the author seeks to demonstrate how poetic form can contribute to a way of reading in the Anthropocene. Der Artikel analysiert Urd von Ruth Lillegraven und Heime mellom istidene von Guri Sørumgård Botheim. Diese beiden Gedichtsammlungen werden aus einer ökokritischen Perspektive untersucht, die vor allem von Timothy Mortons Konzept der dunklen Ökologie und Timothy Clarks Idee des Anthropozäns inspiriert ist. Im Mittelpunkt der Analyse steht die Frage, wie die Gedichte Gefühle der Vertrautheit zwischen dem modernen Menschen, seinen Vorfahren und seiner Umgebung darstellen. In der Diskussion wird den geschlechtsspezifischen Aspekten der familiären Melancholie besondere Aufmerksamkeit geschenkt. Auf diese Weise versucht der Autor zu zeigen, wie die poetische Form zu einer Lesart im Anthropozän beitragen kann.

Atle Døssland

Knut Dørum

Martina Trombíková, Jitka Gryčová, Jan Hanzlík et al.

Ingrid Urberg

Jana Hrdličková

The poems "Der Albatros" by Ernst Arendt and "Mein Vogel" by Ingeborg Bachmann are well known parts of the oeuvre of the two authors. Most interpretations concentrate on their autobiographical or poetological elements, without taking much notice of both texts reflecting the events of the time in a clearly involved manner; this is achieved despite their hermetic characteristics, which are indeed helpful for the authors to devise a poetology that tries to do justice to the facts of World War II and the Shoa. The aim of this article is to give evidence of these aspects by "close reading" of the two texts and to show, by examining a few selected passages, what the poems have in common and where they differ in presenting contemporary events.

Malte Gasche

Veronika Opletalová

In the last decades human and social scientists have become increasingly interested in linguistically and philosophically oriented approaches to the analysis of pictures. This has led to a growing frequency of language-based technical terms such as 'Bildakt' ('pictorial act'), 'Bildmetapher' ('pictorial metaphor') or 'Bildlinguistik' ('pictorial linguistics'). This article analyzes the verbal structure of this type of terminology and discusses its advantages and disadvantages from an epistemiological point of view.

Ulrich Wilker

Berit Glanz

Frithjof Strauß

Muriel Waterlot

This paper reports on a research on the use of Dutch forms of address (i.e. the second-person pronouns u and je/jij) among students in Poland. It takes the address model proposed by Brown en Gilman and the findings of the research of Hannie Vermaas and Roel Vismans on the present use of Dutch forms of address in the Netherlands as its theoretical inspiration. Moreover it homes in on domain (as defined by Fishman and Clyne et al.) as factor for choice of address forms. The paper is based on a quantitative analysis of a questionnaire in which Polish respondents of three universities in Poland were asked to point out which pronoun they use in order to address a variety of interlocutors. The research itself aims at finding out to what extend the Polish respondents are aware of the current sociolinguistic trends and changes in the use of forms of address in spoken Dutch in the Netherlands.

Bohumila Mia Chocholousova Fagertun

The paper explores the possibility of using translation corpora for disambiguating the semantic content with some basic implications for second language acquisition. Norwegian verbs 'synes' and 'tro' are used as a baseline for the comparison. Their semantic content is systematically explored with help of the translation pairs found in the English-Norwegian Parallel Corpus. This article shows how translation corpora and contrastive analysis help to clarify similarities and differences in meaning and how it can clarify differences between the compared languages.

Silvie Slintáková

Emoce jsou komplexním fenoménem, který náleží člověku, jeho vnímání a prožívání okolního světa. V jazykové rovině jsou lidské emoce často vyjadřovány přenášením významu, a to zejména metaforicky. Metafory jsou již dlouho považovány nejen za literární ornament, ale za speciální jazykový prostředek, který pomáhá člověku vyjádřit a uchopit všechno, co je pro něj obtížné pojmenovat a vhodně vyjádřit. Pro jazykovou analýzu byly vybrány německý hospodářský týdenník Euro.de a jeho česká varianta Euro.cz za období měsíce ledna 2009. Sám název "krize" je emocionálně zabarven a metaforické prostředky jazyka jeho intenzitu dále podtrhují. Metafory díky své kreativitě a schopnosti pojmenovat věci a jevy výstižně a kondenzovaně lze dnes najít i v textech ekonomických. Mezi nejčastější oblasti metaforického pojmenování patří oblasti zahrnující počasí/živly, části lidského těla a tematiku války. Výsledek analýzy s sebou přináší překvapivé výsledky: tento fenomén není pociťován pouze negativně, jak by se dalo logicky očekávat. Pozitivní odezvy jsou sice proti těm negativním v menšině, ale jak je vidět i nežádoucí jev jako je finanční krize má dvě tváře.

Miroslav Urbanec

Die französische Hauptstadt Paris spielt(e) in der deutschen Geistesgeschichte eine nicht eindeutige Rolle. Kurt Tucholsky z. B. ärgerte sich noch Ende der 1920er Jahre über die Lehrbücher, die den deutschen Schülern einzuflößen suchten, Paris sei "mehr als andere Millionenstädte ein Ausgangspunkt sittlicher Zersetzung" (vgl. TUCHOLSKY 1975: 260). Die Stadt an der Seine galt insbesondere den Deutschnationalen als Inbegriff von Gott- und Sittenlosigkeit, Lust und Ausschweifung. Schon Richard Wagner hatte Paris in seinen Tannhäuser-Venusberg verschlüsselt, den nicht erst Hans Mayer als einen "gegendeutschen Bereich" dechiffrierte (vgl. MAYER 1978: 199). Für einige Repräsentanten des deutschen Geisteslebens wurde die Stadt an der Seine aber zu einem Zufluchtsort – für Heinrich Heine oder auch für Alfred Döblin. Der Autor von Berlin Alexanderplatz musste sogar zweimal ins Pariser Exil gehen. Die Begegnungen des Berliners mit der "Venus-Stadt" Paris legen von der anderen Rolle der französischen Metropole in der deutschen Geistesgeschichte Zeugnis ab.